Česká republika – všeobecné informace
Pokud chceme cestovat do „exotických krajů“, měli bychom znát především nejlépe naši Českou republiku, protože jistě také nabízí mnoho a mnoho krásných míst, pěknou přírodu a spoustu historických pamětihodností…
Poloha a vývoj území
Poloha ČR je geograficky vytesána na 15 stupňů východní zeměpisné délky a 50 stupňů severní zeměpisné šířky. Nejstarší dochované archeologické nálezy jsou staré asi 40 000 let, kdy území ČR obýval Homo Sapiens (významná naleziště, kde se našli archeologické nálezy – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice u Břeclavi). Kvůli poloze ČR, jejímu vnitrozemnímu umístění, se stala křižovatkou dopravních cest (např. Jantarová stezka od Baltu k Jadranu). Proto se na území zdržovalo určitá období mnoho národů. Do 5. století zde žili Keltové, od 5. století Slované, v 7. – 9. patřilo území ČR Sámově říši, později Velkomoravské říši. Od 11. století do 1620 (bitva na Bílé Hoře) česká území patřila českým královstvím. Od roku 1620 byla součástí Rakouska-Uherska. Až v roce 1918 po první světové válce vznikl samostatný Československý stát. Byl rozsáhlý a skládal se z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Podkarpatské Rusi (dnes území Ukrajiny). Těžké období zde panovalo za 2. světové války, od 15. 3. 1939 do roku 1945 zde byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. V roce 1. 1. 1993 došlo k zániku Československa a ke vzniku samostatné České republiky.
Srovnání České republiky s podobnými státy Evropy (rozloha a počet obyvatel):
Rozloha: 80 000 km2 (podobná s: Portugalsko, Maďarsko, Irsko, Rakousko)
Počet obyvatel: 10 300 000 obyvatel (podobná s: Portugalsko, Maďarsko, Řecko, Belgie, Bělorusko)
Geologický vývoj
Typy povrchu:
1. tabule – vodorovně uložené vrstvy (např. kolem Labe se nacházející Česká tabule)
2. vrásové pohoří – vzniká vrásněním (např. Alpy, Karpaty)
3. hrástě – vyzdvižené kry (např. Krkonoše, Jeseníky) nebo příkopové propadliny, v podstatě „pokleslé kry“ (např. Hornomoravský úval)
4. sopečná pohoří (např. České středohoří, Doupovské hory, Říp, Velký Roudný)
Ve všech obdobích a geologických procesech působilo i zvětrávání, které probíhá neustále.
Povrch ČR se dělí na 2 soustavy:
1. Český masiv (Česká vysočina)
2. Karpaty
Hranici mezi Českým masivem a Karpaty tvoří města Ostrava, Přerov, Brno a Znojmo.
Čtvrtohory – v době ledové asi před 40 000 lety sahal ledovec až k Opavě, zůstaly po něm tzv. bludné balvany.
Podnebí ČR
Převládá tu západní vítr a mírné podnebí přechodné mezi oceánským typem (Londýn) a vnitrozemským typem (Kyjev). Podnebí tu také značně ovlivňuje nadmořská výška. Pro se teplé oblasti nachází v nížinách, kde průměr teplot dosahuje + 9,5 stupňů Celsia (město s nejvyšší průměrnou teplotou je Hodonín). Naopak studené oblasti se nachází v pohořích, kde se průměr teplot pohybuje kolem + 0, 2 stupňů Celsia (místo s nejnižší teplotou je Sněžka, nejvyšší hora ČR – 1602 m). Absolutně nejnižší teplota byla naměřena u Českých Budějovic, kdy rtuť klesla na – 42,2 stupňů Celsia. Absolutně nejvyšší teplota byla naměřena v Praze (+40,2 stupňů Celsia) roku 1983. Nejvíce srážek je zaznamenáno v Jizerských horách (1705 mm), naopak nejméně deště spadne v Žatci (435 mm).
Vodstvo
I když rozloha České republiky ani zdaleka nedosahuje většiny evropských států, vodstvo je velmi bohaté. Hodně našich řek se vlévá do významných moří. Labe teče do Severního moře, Odra do Baltského a Morava do Dunaje, který se pak vlévá do Černého moře. Největší průtok má Labe u Děčína (308 m3 / s), nejdelší naše řeka je Vltava o délce 434 km.
Na Šumavě se nachází 5 ledovcových jezer, největší je Černé jezero (18 ha). Hodně máme také rybníků, největší rybník je Rožmberk (489 ha). Nejvíce rybníků se nachází v Českobudějovické a Třeboňské pánvi (Jižní Čechy). Další významné jezero a oblíbené místo turistů je Máchovo jezero v Severních Čechách.
Nejhlubší přehradou jsou Dalešice (85 m) na řece Jihlavě, největší pak Lipno (4870 ha). Díky podzemním vodám kolem velkých řek tu máme také mnoho minerálních vod a pramenů. Minerální vody: Ondrášovka (Luhačovice), Magnesia, Mattoni, Korunní (Karlovy Vary)
Rostlinstvo a živočišstvo
Dnešní stav bioty (rostlinstvo a živočišstvo) je důsledkem geologických a klimatických změn. Převládá zde středoevropská biota s prvky severoevropské (Krkonoše) a jihoevropské (Jižní Morava). ČR patří do pásu smíšených lesů, kde vegetační stupně jdou podle nadmořské výšky: dub -> buk -> smrk -> kleč. Horní hranice lesa se nachází někde kolem 1200m – 1300 m. Nejrozšířenějším stromem je smrk s 55%, buk kolem 5 %. V minulosti zde převládaly mohutné lesy až na 90% území, dnes pouze 33% a číslo se stále zmenšuje. Hodně lesů má problém s kůrovcem (dokonce i národní park Šumava). Zejména kvůli převaze nekvalitních smrků (byly zasazeny z průmyslových důvodů).
Hodnocení
(Zatím bez hodnocení)
Loading...