Pláž u moře

Česká republika – města, obyvatelstvo, průmysl


Dovolená: ČR | Přečteno: 2 594x

Česká republika, i přesto, že má poměrně malou rozlohu, nabízí velmi zajímavá a pěkná místa ke strávení dovolené či jen ke krátkému výletu a navštívení nějaké památky.

Sídla

  • samoty (v horách)
  • vesnice (méně obyvatel, zaměstnáni v zemědělství a lesnictví)
  • města (nejvíce obyvatel, zaměstnáni v průmyslu, v zemědělství a službách)
  • vesnice mající rekreační zázemí (lyžařské oblasti, chalupy, chaty – Češi jsou jedni z největších „chalupářů“ v Evropě)
  • města vzniklá po válce kvůli průmyslu – Most, Havířov

Po roce 1970 se začala stavět panelová sídliště, výstavba těchto sídlišť zaznamenala velký boom, vznikala velká města nad 100 000 obyvatel (na české poměry velmi mnoho obyvatel na město).

Města nad 100 000 obyvatel: Praha (1 200 000), Brno (380 000), Ostrava, (320 000), Plzeň (170 000), Olomouc (105 000).

100 000 obyvatel: České Budějovice, Zlín, Hradec Králové, Liberec, Pardubice, Ústí nad Labem

50 000 – 90 000: Kladno, Děčín, Chomutov, Teplice, Jihlava, Most, Frýdek-Mýstek, Karviná, Opava, Prostějov, Přerov

Obyvatelstvo

Počet obyvatel v ČR je 10 300 000, hustota zalidnění 131 ob. / km2. Vyšší hustota převládá pochopitelně v nížinách, kde se koncentruje průmysl (Ostravsko, Podkrušnohoří). Nižší hustota zalidnění vychází v horách a některých částech pohraničí (převaha národnostních menšin – Poláci, Slováci, …)

V 5. až 6. století bylo na našem území pouze asi 350 000 obyvatel. Největší nárůst populace byl zaznamenán v 19. století v době průmyslové revoluce. Od roku 1950 znovu pokles. Rok 1930 – 10 674 000 obyvatel, rok 1950 – 8 900 000 (holocaust, oběti války, odsun němců), 1970 – 1975 – Husákovy děti, 1990 – 2003 – pokles porodnosti.

Národnosti: Češi přes 90%, Moravané 3,7%, Slováci 1,9%, Romové 2,5%, méně než 1% – Slezané, Poláci, Vietnamci.

Náboženství: 40% bez vyznání, což je skoro nejvíce v Evropě, 39% římští katolíci – hlavně jih a střed Moravy (Brno, Znojmo, …), 1,3 -2% protestanti (evangelíci), zbytek tvoří pravoslavní, židé, muslimové, …

Mechanický pohyb obyvatelstva (stěhování): od r. 1989 se počet cizinců stále zvyšuje (ze Slovenska, Ukrajiny, Číny, ..).

Vývoj hospodářství

HDP je v porovnání se západní Evropou stále nízký, v období komunismu byla nízká produktivita práce.
Zahraniční obchod:
Nejvyšší dovoz – import: Německo, Čína, Itálie, Rusko, Slovensko
Nejvyšší vývoz – export: Německo, Slovensko, Velká Británie, Rakousko, Polsko
Obchodní bilance – nejlepší (Německo, Slovensko, Velká Británie), nejhorší (Čína, Rusko, Japonsko)
Největší zahraniční investoři: Toyota – Peugeot – Citroen; vytvořili v Kolíně velkou továrnu na automobily a vytvořili tak 2000 nových pracovních míst
Nejvíce se investuje do automobilů, jídla, elektroniky a chemie.

Vznik průmyslové oblasti – záleží na lokalizačních faktorech
a) přírodní – dostatek vody, nerostné suroviny, vhodný terén
b) společenské – kvalifikovaní pracovníci, dopravní dostupnost
c) v ČR je 200 let velmi stará průmyslová tradice, což je velmi významné v porovnání s celou Evropou
d) průmyslové oblasti – Ostravsko, Střední Morava (Zlín, Olomouc, Přerov), Praha, Pardubice, Plzeň, Most
e) od roku 1938 – vývoz obuvi, textilu, skla, cukru, sladu, chmele, zbraní
f) po roce 1948 – hlavně těžký průmysl do SSSR
g) po roce 1989 – automobilní průmysl, elektronika

Těžební průmysl
Černé uhlí: Ostravsko, Karvinsko, u Brna Rosice – Oslavany, Kladensko. Převažuje hlubinná těžba.
Hnědé uhlí: hlavně Mostecko. Hnědé uhlí slouží jako nekvalitní palivo do tepelných elektráren, převažuje povrchová těžba, což má za následek značnou devastaci prostředí.
Lignit (nekvalitní hnědé uhlí): Hodonín (Jižní Morava)
Ropa: Jižní Morava, malé zásoby, ale velmi kvalitní ropa (používá se pro farmaceutické účely), většina ropy pro průmysl a automobily se přivádí z Ruska
Malé zásoby rud: Uran (Vysočina – Dolní Rožinka), železná ruda (dovoz z Ukrajiny), kaolín – výroba porcelánu v Plzni a Karlových Varech

Energetický průmysl
Výroba elektřiny v tepelných elektrárnách (Mostecko, Severní Čechy) – špatné ovzduší, jaderné elektrárny (Dukovany, Temelín), vodní elektrárny (na Vltavě Lipno a Orlík), Dlouhé Stráně v Jeseníkách slouží jako přečerpávací elektrárna, alternativní zdroje – větrné elektrárny, solární panely.

Hutnický průmysl
Závody vznikly v blízkosti nalezišť nerostných surovin – černé uhlí na Ostravsku, firma ISPAT Nová Huť (investor z Indie), bývalá oblast Kladensko – podnik POLDI.

Strojírenský průmysl
Vznikl v první polovině 19. století pro potřeby textilního a potravinářského průmyslu (Praha, Liberec, Brno). V třicátých letech patřilo Československo mezi 10 nejvyspělejších zemí světa. Strojírenský průmysl je rozmístěn po celém území ČR poblíž hlavních železnic a u řek. Nejvíce v Praze a Brně.

Dopravní průmysl
Mladá Boleslav (Škoda Auto + VW), Vysoké Mýto u Pardubic (autobusy – Karosa), Ostrov nad Ohří, Děčín a Mělník (lodě), Praha, Kolín (Toyota – Peugeot – Citroen).

Elektrické spotřebiče – Hlinsko (ETA), Mariánské údolí (MORA), Hranice na Moravě (Philips + LG), Pardubice, Plzeň (Panasonic).
Zbojní průmysl – rozvinutý, nejvíce za vlády komunistů, dnes Zbrojovka Brno, Vsetín, Uherský Brod

Chemický průmysl
První závody do konce 18. století, pak prudký rozvoj po roce 1950. Po válce hlavně plastické hmoty a chemická vlákna, farmaceutický průmysl (Opava). Chemický průmysl je velmi náročný na energii a vodu, největší oblasti se soustřeďují kolem řek – Polabí, Pardubice, Ústí nad Labem, horní tok Vltavy, Severní Čechy, Severní a Střední Morava. Vysoké nároky na kvalifikaci lidí a špatný vliv na životní prostředí. Ve Spolana Neratovice při povodni v roce 2002 uniklo velké množství chloru.

Petrochemie – Vyrábí pohonné hmoty (Chemopetrol, Litvínov – Severní Čechy, Kralupy nad Vltavou, Kolín)
Gumárenský (Otrokovice u Zlína), papírenský – Štětí na Labi, základní surovina je celulóza (vyrábí se ze dřeva), Velké Losiny (výrobna papíru).
Průmysl stavebních hmot – závody leží v blízkosti těžby surovin, musí být dostatek surovin na výrobu vápna, skla a keramiky – těžba mění vzhled krajiny. Hlavní surovina pro výrobu vápna a cementu je vápenec, který se těží v Berouně (Český kras), v Mokré u Brna (Moravský kras), Hranice (Hranický kras).
Keramika (obkladačky, dlaždice) v blízkosti nalezišť – Plzeňsko, Rakovnicko (západně od Prahy), Velké Katovice.
Sklářský průmysl má v ČR dlouhou tradici již od 17. století. Hlavní surovinou je sklářský písek. Umělecké sklo se tvoří v Karlových Varech, Novém Boru, Kamenický Šenov – lustry, bižuterie
Spotřební průmysl – výrobky pro denní potřebu lidí (elektronika, nábytek, oblečení)
Dřevozpracující průmysl – navazuje na těžbu v zalesněných oblastech ( Šumava, Jeseníky, Beskydy), nábytek (Střední Morava, Českomoravská vrchovina, Jižní Čechy).
Hudební nástroje – Hradec Králové (piána), Kraslice – dechové nástroje, Krnov – varhany
Oděvní průmysl – zaměstnává především ženy, největší centrum v Liberci (VŠ textilní)

Potravinářský průmysl
Největší oblasti – Polabí, Haná, Jižní Morava
Umístění – venkov kvůli blízkosti surovin nebo u velkých měst kvůli blízkosti spotřebitelů
Cukrovary – Jižní Morava, Polabí
Lihovary – Polabí, Haná
Konzervárny – Jižní Morava (Znojmo, Hamé Babice)
Vinařství – dlouholetou tradici má na Jižní Moravě (Mikulov, Bzenec), Starý Bzenec, Mělník
Pivovary – Plzeň (Pilsner Urquell), České Budějovice (Budvar), Praha (Staropramen), Litovel
Sladovny – na Střední Moravě

Zemědělství
2 odvětví – rostlinná výroba, živočišná výroba
1949 – 20% lidí v zemědělství
1989 – 9% a v současné době ještě míň (3 – 4%)
Po roce 1949 – zvýšena eroze půdy, používání chemikálií

Hodnocení

(Zatím bez hodnocení)
Loading...

Další tipy na dovolenou